Třináctá komnata
Začnu slovy ze dne 10. května 2009, pár dní před volbou předsedy ČVS. Zakončil jsem jej slovy: „… volte, koho chcete …, já to tentokrát házím Tondovi“. DNES VÁM SDĚLUJI, VOLEJBALOVÝ NÁRODE, ŽE MOJE PODPORA ANTONÍNU LÉBLOVI SKONČILA. Vrátím se napřed ke zmíněnému článku a budu po roce glosovat své názory z května 2009. Psal jsem tehdy:
1. „…..v Čechách se nevyplácí „kápnout božskou“, ale já nemám problém přiznat veřejně barvu dresu. … dobře vím, že v této zemi je nejúčelnější mlčet, nedat se poznat, nikam veřejně nepatřit, mlžit a sedat si do posledních lavic. V TOM SE MŮJ NÁZOR NEZMĚNIL ANI NADÁLE NEHODLÁM NĚCO SKRÝVAT.
2. „…. naproti tomu protistrana udělala sice dost práce pro vítězství ve volbách, ale zdá se, že není sjednocena v názorech, nezískala na svou stranu některé důležité „hráče“ a ani nevím, zda představila nějakou koncepci přijatelnou a srozumitelnou pro celý český volejbal. …. Karta „za všechno špatné může Lébl“, je sama o sobě slabá v boji proti silnému protivníkovi. ZDE JSEM NÁZOR ROVNĚŽ NEZMĚNIL.
3. „… Za jedinou Léblovu chybu pokládám nedostatečnou delegací pravomocí a podporu samostatnosti při řízení dílčích segmentů volejbalu…“ JSEM TEHDY NAPSAL A I NA TOMTO NÁZORU Z TÉ DOBY SETRVÁVÁM.
ALE MĚNÍM POSTOJ PRO DOBU DNEŠNÍ.
A jak to vidím dnes:
1. Ani já jsem v roce 2009 neměl svou volbu úplně jasnou. Bylo nás loni víc, kteří jsme si kladli otázku, co je pro volejbal správné? Často jsem s Antonínem Léblem mluvil a nakonec mu hlasy skupiny, kterou jsem reprezentoval, vyhrály těsně volby. Očekával jsem, že jestliže dostal jasný signál poloviny volejbalového národa o nedůvěře, dojde k sebereflexi. Nestalo se.
2. Znovu jsem s ním mluvil, ale po krátkém čase mi došlo, že vláda jednoho muže bude pokračovat. A bohužel jsem vliv této vladařské strategie pocítil i jako trenér nároďáku. Ale to sem dnes nepatří.
3. Nechci se schovávat za laciná slova a nepopírám vlastní ambici. Tou bylo v roce 2005, kdy jsem se vrátil definitivně do Česka, spolupodílet se na růstu českého volejbalu. Myslel jsem si, že mám věk, zkušenosti i některé odborné kvality, abych se mohl ucházet o spolupodíl na vedení českého volejbalu. Dostal jsem místo ve Správní radě ČVS a vypadalo to slibně. Půlrok mi stačil, abych poznal, že zde vládne jediný muž bez opozice. Neohroženě, silně a ambiciózně, ale vládne úplně sám. Odstoupil jsem ze SR po roce. Důvod? Spoluzodpovědnost za všechna rozhodnutí SR, ale pravomoc nulová. Byl jsem sice solidně zaplacen, do metodické práce se mi nikdo zásadně nepletl. Ovšem tvořivému člověku, za nějž se drze pokládám, nejde primárně o peníze, ale možnost realizovat své plány, plnit velké cíle. Mám chuť rozdat se volejbalovému národu a cítím na svých seminářích, moderovaných trénincích a diskusích v krajích pochopení a podporu. Chci se dlouhodobě spolupodílet na strategii práce s mládeží i celkové práci ČVS. Na to jsem celý život studoval a zabýval se volejbalem ve všech formách i úrovních a propagoval jej. A odvážný člověk, za něhož se rovněž pokládám, rád přijme zodpovědnost. To mi doposud nebylo umožněno a cítím, že pokud se ve vedení ČVS něco nezmění, ani nebude. V případě, že bych nyní nevystoupil s těmito postoji, znamenalo by to mou trvalou nespokojenost, po níž logicky nastává zpravidla odchod. PRACOVNÍ USPOKOJENÍ JE MOU PRIMÁRNÍ OSOBNÍ AMBICÍ.
4. A nyní obecně. Jestliže jsem psal v loňském článku, cit: „ …za jedinou jeho chybu pokládám nedostatečnou delegací pravomocí a podporu samostatnosti při řízení dílčích segmentů volejbalu“, ukazuje se, že tato chyba je čím dál závažnější a výsledkem jsou mj. následující jevy:
- Od vedení ČVS se odtrhly jak ligové kluby, tak hobby volejbal.
- Některé kraje hrají jako za komunistů taktiku pasivní rezistence, což je stav rezignace. - Není vytvořena struktura rolí a odpovědností za dílčí oblasti (úsek reprezentace, práce klubů, management atd.). Všechny tyto oblasti mají jedinou odpovědnou osobu a tou je předseda ČVS.
- Jednotlivé dílčí střednědobé a dlouhodobé strategie se neustále mění (viz projekt SCM).
- Financování ČVS z hlediska rozklíčování toku financí od příjmů k výdajům je věcí naprosto neprůhlednou.
- V jednotlivých oblastech nejsou stanoveny pracovní obsahy, pravomoci a zodpovědnosti.
- Politika a peníze přikryly hlavní podstatu: jsme občanským sdružením, jehož primárním obsahem je volejbal ve všech formách.
Jmenované nešvary jsou patrné již delší čas, ale v poslední době si ve všech souvislostech uvědomuji neudržitelnost tohoto stavu. Ukazuje se, kam to dospělo, když má veškerou moc v rukou jediná osoba. Jak těžké a bolestné bude její oddělení od všech informačních kanálů, finanční toků, nutných styků, do nichž dnes vidí jedině tato osoba. Co nastalo, když se v určité chvíli podcenily následky kumulace moci do jedněch rukou. Současný předseda ČVS se staví do role nejlepšího manažera, ekonoma, politika, trenéra, funkcionáře, rozhodčího, obchodníka a český volejbalový národ jenom bezmocně přihlíží.
Zdůrazňuji, že jsem Antonínu Léblovi vděčný, že mi dal šanci v českém volejbalu. To mě ovšem nezavazuje akceptovat současný stav. Nejde primárně o odstranění Lébla, jde o změnu. Mám na mysli změnu při zachování kontinuity a bez zbytečných skandálů, které by český volejbal poškodily. Pracoval jsem pět let v táboře „Tondova Hlavna“, a zároveň jsem navenek stál vždy za ním. Když jste mi na tomto webu spílali za mou příslušnost, bránil jsem se slovy: jsem zaměstnancem ČVS a člověkem, kterého přivedl Lébl do českého volejbalu, nechtějte, abych proti němu vystupoval. Tvrdil jsem, že až ta doba nastane, oznámím to předně jemu samotnému a potom veřejně. Ta doba nastala. Vyhlásil jsem svůj postoj, ale odstupovat z metodického úseku ČVS nebudu, jelikož mám zodpovědnost vůči svému pracovnímu zadaní a občanskému postoji. Je ovšem dost pravděpodobně, že se tak může stát proti mé vůli. V důsledku „šeptandy“, problematické a nedůsledné komunikace jsem byl již zbaven organizování krajských seminářů, vedení trenérských školení, byl mi odebrán přístup webovou stranu www.cvf.cz, kam jsem pravidelně přispíval. Už nemám bohužel jinou cestu.
Vážení čtenáři, stavím se od dnešního dne do opozice vůči předsedovi ČVS Antonínu Léblovi, budu podporovat změnu ve vedení ČVS a jsem připraven přijmout všechny následky i případnou spoluzodpovědnost za další vývoj českého volejbalu.
V Nymburce 2.3.2010, Zdeněk Haník
( článek z webu Volejbalové akademie www.hanikvolleyball.cz/ )
nu což!?
(dajas, 3. 3. 2010 18:51)