Protiklady
Učili nás, že má život svoje klady,
přitahuje se plus a mínus, čili protiklady,
horší to bude u špatného básníka,
kterého moc nebavila ve škole fyzika.
Dívka má krásu a něžnou tvář,
noc má tmu a polární zář,
dívka má cit a přítulnost,
noc má zimu a nevlídnost.
Dívka má kadeře a hebkost pleti,
den má noc a stále po sobě letí,
dívka má úsměv i zamračené čelo,
všechno prospěšné pro její tělo.
Dívka je chytrá i nezkušená,
dívka je strašná i nezkažená,
dívka je hrdá i dá se ovládat,
dívka je tichá i může se pohádat.
Kdybych hledal všechny protiklady,
dočkal bych se dlouhé brady,
dívka je přeci jenom dívka
a dokáže láskou vonět jako kytka.
Básník je slušný - zaručeně je sprosťák,
básník je hrubý - zaručeně horší je kruťák,
básník něco řekne - lež se z toho prý sype,
každé jeho slovo do slušných lidí rýpe.
Odpusťte mu jeho nejhorší vady,
básníci se schovávají do zarostlé brady,
až poznáte básníka s vyholenou tváří,
jeho charakter jako rudá hvězda září.
