TJ Jičín - oddíl volejbalu

Dr. Petr Juda se v  tomto posledním pokračování o potížích v oblasti čéšky zabývá problémy s tzv. skokanským kolenem. „Skokanské koleno“ je postižení šlachy, kterou je patella připevněna k drsnatině holenní kosti (odborně ligamentum patellae). Bolest je lokalizována těsně pod čéšku. Patelární vaz se skládá z mnoha vláken a příčinou bolestí je degenerace nebo mikrotraumata malé části vláken tohoto vazu. Bolest zpravidla nastane na počátku zátěže, potom po zahřátí se ustálí a zhoršuje se po námaze, nebo až druhý den.

Bolest z postižení chrupavky čéšky je zpočátku neurčitá a s pokračující námahou se zvětšuje. Samozřejmě, že sportovec může  mít postiženou chrupavku čéšky i patelární vaz. Příčinou postižení patelárního vazu je degenerace a z tohoto vychází i zásady léčby. Jednou z nejefektivnějších terapií je ledování. Mělo by být zahájeno bezprostředně po námaze a mělo by být opakováno několikrát denně po dobu 10 – 15 minut.

Problematická je léčba nesteroidními antiflogistiky (protizánětlivými léky - viz část II). Dříve bylo skokanské koleno považováno za zánětlivou poruchu (proto protizánětlivé léky). Dnes se uvádí, že se jedná o poruchu kolagenu uvnitř šlachy – buď v důsledku degenerace, nebo neúspěšného hojení. Nicméně jsou uvedené léky nejběžněji užívané, i když jejich efekt zpravidla nebývá velký. Kortikosteroidy v injekční podobě jsou rovněž problematické. Když se tato látka dostane do šlachy, zvětší se degenerace a může dojít k prasknutí dalších vláken.

Dalším druhem léčby nebo prevence jsou různé bandáže a ortezy. Dnes jich je na trhu velké množství a druhů. Při postižení patelárního vazu má orteza za úkol odpružit začátek vazu při odstupu od čéšky, kde bývá vaz nejčastěji porušen. Používají se pásky, které se cirkulárně obepínají kolem horní části bérce. Na přední straně páska lehce tlačí na patelární vaz těsně pod čéškou, čímž odlehčí vlastnímu začátku. Tato patellární páska se vyrábí v několika velikostech. Dá se také nahradit tejpovací páskou. Jen se musí dávat pozor, aby se příliš neutáhla a neutlačila tak cévy jdoucí po zadní straně celé dolní končetiny.

Trochu větším problémem jsou ortezy používané při bolestech čéšky. Orteza má hlavně způsobit to, aby čéška klouzala ve žlábku na přední straně dolního konce stehenní kosti.

Tudíž nesmí na čéšku tlačit a nesmí umožnit čéšce ani malý pohyb do stran (osa pohybu s osou kolena svírá tupý úhel otevřený zevně a tím pádem má čéška tendenci klouzat i trochu zevně). Používají se různé návleky s vypolstrovaným otvorem na přední straně. Musí se dávat pozor, aby zesílené okraje přímo na čéšku netlačily. Efekt ortez se nesmí přeceňovat a jako celé léčení vyžaduje hlavně trpělivost.

Nakonec bych se zmínil ještě o posilování. Myslím, že zde jsou největší možnosti, jak se potíží zbavit, nebo je alespoň dostat do přijatelného stavu. Již jsem uvedl, že dominantním svalem je čtyřhlavý stehenní a jeho vnitřní hlava - vastus medialis. Je to sval, který přetahuje čéšku na vnitřní stranu. Jeho síla je důležitá, neboť stabilizuje, jak již bylo zmíněno, pohyb čéšky při ohýbání a natahování. Posilovat se dá prakticky stále. Kdykoliv je čas a možnost, je dobré několikrát izometricky s výdrží asi 10 vteřin zatnout celý čtyřhlavý sval v natažení kolena. Jednouše, čím více, tím pro čéšku lépe. Řídit se pouze únavou svalu. Vhodné je též posilování v posilovně tzv.předkopáváním. Zátěž musí být taková, aby se dalo koleno plně natáhnout. Rovněž výdrž do 10 vteřin je vhodná. Z toho plyne, že posilovací cviky jsou jen takové, kdy nedochází k ohnutí kolena více jak 90 st. Je třeba vědět, že čím je koleno více ohnuté, tím je čéška více přitisknuta ke stehenní kosti a chrupavky obou kostí po sobě kloužou pod větším tlakem. Takže porušená chrupavka je tímto mechanismem více obrušována. Proto je třeba dát hodně na dobře vycvičenou a pevnou vnitřní hlavu čtyřhlavého svalu. Protože prakticky pouze tento sval umí čéšce trochu ulehčit. A pokud je příčinou potíží také patellární vaz, je dobré udržovat jeho napětí právě tím, že se vaz natáhne. A to bez plně ohnutého kolena nejde. A jestliže nebude pevné svalstvo, může se při léčení bolestí vazu, poškodit chrupavka čéšky.

Takže, pokud je příčinou bolestí poškozený vaz, doporučuje se začít se sériemi dřepů do úhlu ohnutí až 120 st. Vhodné je opět s výdrží. Tím se vaz natáhne a v napětí se chvíli udrží. Počet opakování (5 - 10) a sérií (2 – 3) se určuje nejlépe subjektivními pocity.

Dobré je také posilovat izolovaně každou končetinu zvlášť, s převahou té, která bolí více.

Postiženo je více pravé koleno (u praváků), protože při odrazu je pravé koleno více v zevní rotaci, zatímco levé je rotováno dovnitř. Zevní rotace má pravděpodobně za následek větší zatížení kolena při excentrické fázi odrazu. Po zvládnutí základních cviků je možné zvyšovat zátěž a postupně přecházet v odrazy až nakonec samotný výskok.

O potížích v oblasti čéšky kolena by se toho dalo psát stále více a více. Doufám, že pro základní orientaci je toto zatím dostačující. Jinak bolesti této oblasti pohybového aparátu jsou stálým problémem a předmětem zkoumání sportovní medicíny a vývoj v léčení a prevenci čeká určitě i tuto oblast.  

                                                                                           Petr Juda