Začátky volejbalu u nás
Podrobný začátek...
Sotva dozněly výstřely první světové války, dvacáté století odepsalo první pětinu svého revolučního začátku, porazilo řadu monarchií a do základu otřáslo přežívajícím řádem, začal se rozbíhat i sportovní život. Nejstarší generace jen stačila setřást prach zákopů první světové války, vrhla se lačně do sportování. Kromě kopané to byla zejména lehká atletika, její organizátoři prof. J. A. PIPAL a Bohučet ŠKARDA byli průkopníky všeho, co se v té době okolo sportu dělo. Na oslavu vítězství byla připravována tzv. Pershingova olympiáda do Paříže. A právě prof. Pipal a další netušili, když do příprav atletů na tyto hry zařadili tzv. americké hry, zejména volejbal a basketbal, že v průběhu pěti desítek let podlehne kouzlu sítě a kulatého míče tisíce a tisíce sportovců.
Psal se rok 1915. Jako sedmnáctiletý musel na vojnu i brněnský Kristián Fanta. Byl zdatným cvičencem. Po druhém zranění přišla kratinká dovolená. Ale to se již psal rok 1918, překrásný konec léta a začátek podzimu, kdy ho v Brně zastihl převrat. Přičiněním revolučního velitele Brna byl Fanta vyslán do šestitýdenních cvičitelských kursů, které organizovalo ministerstvo národní obrany. Kursy byly ve Strakově akademii, účastníci spávali v kasárnách na Pohořelci a výcvik byl na hřišti Slávie na Letné. technickými a odbornými pracovníky kursů byli zejména profesor J. A. Pipal, kapitán Machotka a instruktor J. W. Yonger. Hlavní náplní kursů byla lehká atletika. Hlavní aktér těchto kursů, prof. Pipal, připravoval v kursech také závodníky na první poválečnou olympiádu v Antverpách. V Pipalových kursech poznali účastníci jako první v nové republice u nás dosud velmi málo známé hry jako volejbal, basketbal a další tzv. americké hry. O tom však hovoří Kristián Fanta: "Profesor Pipal správně vystihl atletický protipól - rušné, dynamické a zajímavé hry. Vzbudily u účastníků neobyčejný zájem. každou volnou chvilku jsme využívali, abychom si zahráli. Byli jsme zdatnými, atleticky připravenými borci, zejména volejbal "zabral" na tehdejší poměry téměř neuvěřitelně. Organizovali jsme mistrovství kursu, hrálo se podle amerických, ale zejména podle francouzských pravidel. Zdatní "franštináři" narychlo překládali celé pasáže. Instruktoři předváděli jen jednotlivé herní volejbalové prvky. Jsme národ nadaný na míčové hry, zvláště schopní účastníci kursu spojovali herní prvky v kombinace a denně v zápasech překvapovali novými herními variacemi a taktickými nápady. Deset družstev bylo organizováno z účastníků druhého kursu ministerstva obrany v roce 1919. V době šesti neděl, po které kurs trval, jsme sehráli desítky volejbalových zápasů, vymysleli mnoho herních nápadů a nové taktiky."
Atletické kursy organizované ministerstvem národní obrany byly nesporným odrazovým můstkem pro další rozšíření volejbalu v českých zemích. Nelze dnes už ani patřičně ocenit apoštolské působení účastníků těchto kursů pro další rozšíření volejbalu. Historická je také půvabná noticka, otištěná dne 4. června 1920 v tehdy velmi čtených národních listech: "Zítra o druhé hodině odpolední předvedou athleti vybraní pro antverpskou olympiádu a s nimi další borci, ukázky athletických čísel. Pak budou hrány různé hry jako hlavně wolleyball, pushball a hry žertovné. Pořadatelem je Mr. J. A. Pipal a A. W. Chez-Číž, který bude hry též zábavným způsobem soudcovati."
A stručně dál...
V ČSR byl r. 1919 volejbal předveden v Žilině a stal se součástí přípravy atletů na OH v Antverpách. Veřejná ukázka hry byla v r. 1920 provedena na Žižkově před odjezdem na OH. V roce 1921 byl ustaven Československý volejbalový a basketbalový svaz a o tři roky později bylo uspořádáno první mistrovství republiky.
Československý volejbal se významnou měrou podílel na založení FIVB (Federation Internationale de Volleyball). První oficiální schůzka před založením FIVB se konala v Praze za účasti představitelů československé, polské a francouzské federace. FIVB byla založena v dubnu 1947. Zakládajícími zeměmi byli Belgie, Brazílie, Československo, Egypt, Francie, Holandsko, Maďarsko, Itálie, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Uruquay, USA a Jugoslávie.
Po 2. světové válce v roce 1946 se vytvořil samostatný český volejbalový svaz a po dohodě se slovenským volejbalovým svazem bylo založeno Československé volejbalové ústředí.
Naše úspěchy
Zlatá éra našeho volejbalu začala koncem čtyřicátých let a skončila v polovině let šedesátých. Českoslovenští volejbalisté se v té době stali dvakrát mistry světa - 1956 a 1966 a třikrát mistry Evropy - 1948, 1955 a 1958. Poté jsme v 70. a 80. letech minulého století na Mistrovstvích Evropy získali tři druhá místa v letech 1967, 1971 a 1985.
V novodobé historii lze do úspěchů českého volejbalu zařadit 4. místa na Mistrovstvich Evropy 1999 a 2001, 4. místo ve Světové lize 2003.