Jeden z vojny:
Na politickém školení mužstva sděluje důstojník moudra a nakonec praví: "Voda vře při devadesáti stupních."
Přihlásí se nějaký šťoural a povídá: "My jsme se ve škole učili, že voda vře při sto stupních."
Důstojník zalistuje v Zákl.-1-1 a praví: "Ano, voda vře při sto stupních, devadesát stupňů je pravý úhel."
Druhý z vojny:
Důstojník ČSLA vysvětluje na teoretické přípravě průběh balistické křivky.
Na závěr se jeden z vojáků zeptá: "Kdybychom položili tank na bok, mohli bychom střílet za roh?"
Důstojník chvíli přemýšlí a pak odpoví: "No teoreticky je to možné, ale v praxi se to nepoužívá."
Něco ze stvoření světa:
I stvořil Bůh Adama a posléze stvořil Bůh i Evu. Prohlížel si Bůh Evu zepředu, zezadu, zprava i zleva a nakonec pravil: "No, nevadí, ona se domaluje."
A něco z ciziny (nebo z Česka?):
Tři podnikatelé, jeden z Itálie, další z Austrálie a třetí z Vietnamu byli vyzváni, aby předložili návrhy na opravu plotu okolo budovy parlamentu. Přišli tedy za parlamentním úředníkem, aby plot prozkoumali a poté předložili své návrhy.
Australský stavitel vzal pásmo, změřil celé ohrazení, načrtl si vše na papír a udělal pár výpočtů. Pak řekl: "Mohu tu práci odvést za 900 dolarů - 400 za materiál, 400 pro dělníky a 100 jako profit pro firmu."
Vietnamský podnikatel udělal ta samá měření i náčrty a prohlásil: "Práci pro vás udělám za 700 dolarů - 300 za materiál, 300 za práci a 100 jako odměnu pro mě."
Italský stavitel se neobtěžoval měřením ani nákresy, rovnou šel za úředníkem a zašeptal mu do ucha: "2700 dolarů."
Úředník se zhrozil: "Když jste nic neměřil, ani nepočítal, jak jste mohl dojít k tak vysoké sumě?"
"Snadno," šeptal dál podnikatel, "tisíc dolarů pro vás, tisíc pro mě a za těch sedm stovek si na tu práci najmeme tady toho Vietnamce."
Jdou dva kámoši lesem a najednou koukají, před nimi ženská, prostě sexy kus, minisukýnka, přiléhavé tričko, podprsenka žádná - a snaží se opravit kolo. Když je ženská zmerčí, tak hned na ně: "Pánové, neumíte někdo opravit kolo? Já tomu vůbec nerozumím". Jeden chlap na to: "Jo já se v tom vyznám, opravím vám to." Druhý tomu prvnímu: "Tak opravuj, já už pomalu půjdu a počkám tě na kraji lesa". No chlap čeká na kámoše na kraji lesa 10 minut, 20 minut - kámoš furt nikde. Asi po půlhodině chlap kouká - jeho kámoš jede z lesa na kole od té ženské. Tož se ho ptá: "Člověče, tys tu ženskou zabil a sebral jsi jí to kolo nebo co?" Kámoš odvětí: "Ale ne. Já jsem jí to perfektně spravil a ona byla tak šťastná, že sundala kalhotky a říká mi - vemte si co chcete. No tak jsem si vzal to kolo" Na to ten druhý: "No to jsi udělal dobře, protože v těch kalhotkách bys vypadal jak debil!"
Lékař k pacientovi: "Vaše choroba je dědičná."
"Výborně, v tom případě pošlete účet mému otci!"
Potká kamarád Kalianka: "Nazdar! Tak jsem slyšel, že jsi se oženil?"
"Máš pravdu, v závodní jídelně mi nechutnalo."
"A pomohlo to?"
"Jo, teď už mi v závodní jídelně chutná!"
"Pepo, slyšel jsi, že budou zdražovat i vodu?"
"Taky už byl nejvyšší čas, aby došlo i na abstinenty!"
Ve školní jídelně si přisedl student k profesorovi a ten říká: Prase si nezaslouží, aby sedělo s labutí."
Student se zvedl s odpovědí: "Tak já letím."
Čímž samozřejmě pana profesora namíchl a ten se rozhodl, že mu dá zabrat u zkoušek.
Bohužel pro něj, student na vše odpověděl bezchybně. Proto mu dává poslední otázku: "Kdybyste si mohl vybrat ze dvou pytlů a v jednom bylo zlato, ve druhém rozum, který byste si vybral?"
Student po chvíli řekne, že by si vzal ten se zlatem.
Profesor vítězoslavně: "No vidíte, a já bych si vybral ten s tím rozumem."
Student neváhá: "Vždyť jo, každý si vybere to, co mu chybí."
Profesor už je tak vytočený, že na studentův test napíše BLBEC a pošle ho pryč.
Student odchází, aniž by se podíval na hodnocení a za chvíli se vrátí s otázkou: "Pane profesore, Vy jste se mi tu sice podepsal, ale nenapsal jste tu žádnou známku...".
Žena přijde ke knězi a říká mu:
"Otče mám problém. Doma mám dva papoušky - samičky, a ty pořád opakují jednu a tutéž větu.
"Jakou větu?" táže se kněz.
"No, říkají: Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
"To je ale obscénní," vykřikne kněz. Pak se ale zamyslí a povídá:
"Možná že bych vědel o něčem, co by váš problém mohlo vyřešit. Doma mám dva papoušky, samečky, které jsem naučil modlit se a číst bibli. Přineste své papoušky ke mně domů, dáme je do klece k Francisovi a Bobovi a ti naučí ty dvě vaše nezbednice zbožnosti a modlitbám. Pak jistě přestanou opakovat tu frázi."
"Děkuji vám, otče. Tohle by skutečně mohlo pomoci." odpoví žena.
Příští den přinese své dvě papoušice ke knězi domů. Když vstoupí do domu, skutečně uvidí dva papoušky v kleci, jak drží růženec a modlí se. Žena s nadšením přistoupí ke kleci a vpustí do ní své dvě papoušice. Po několika minutách se z klece unisono ozve:
"Ahoj, my jsme dvě coury, nechcete se pobavit?"
Místností se rozhostí napjaté ticho. Pak se jeden šokovaný papoušek podívá na druhého a povídá:
"Odlož růženec, Franku, naše modlitby byly vyslyšeny."